Zavádění příkrmů

Časné zavádění příkrmu nepřináší dítěti žádné výhody, naopak zvyšuje zátěž ledvin a možnost vzniku potravinových alergií. Příkrm se doporučuje začít podávat nejdříve na konci 4. měsíce a nejpozději na konci 6. měsíce. Je to v době, kdy samotné mléko již nekryje požadavky na energii a složení stravy. V této době dítě obvykle přesáhne hmotnost 6 000 g, je hladové po 8-10 kojeních nebo po vypití více než 900-1 000 ml mléka denně. Je třeba především krýt zvýšený požadavek na energii, bílkoviny, železo a zinek. Příkrm se zavádí do jídelníčku v době, kdy dítě již dobře kontroluje pohyby hlavou, sedí s oporou a je schopno polykat ze lžičky i stravu, která není tekutá. Čas, kdy dítě dostává první nemléčný příkrm, není dán jen vývojem funkce trávicího ústrojí, ale současně dosaženým stupněm neuropsychického vývoje.

Příkrm se podává zásadně lžičkou. Jako první příkrm se doporučuje jemné jednosložkové zeleninové pyré. V průběhu jednoho měsíce je možné zařadit vícesložkové příkrmy zeleninové a masozeleninové, jako např. zeleninu s kuřetem, telecí maso se zeleninou a bramborem, maso s rýží. Vařeného libového masa je zpočátku asi 20 g na dávku, od 7. měsíce až 35 g. Dítě dostává postupně příkrm obsahující maso až šestkrát týdně, jedenkrát týdně má být místo masa přidán jeden vařený slepičí žloutek. Železo obsažené v mase je nejlepším zdrojem železa, protože se dobře vstřebává. V současné době je na trhu celá řada masozeleninových příkrmů od různých výrobců, jejich výhodou je snadná příprava pokrmu, nízký obsah dusičnanů a prakticky žádný obsah pesticidů. Během 2-3 týdnů by měla být jedna mléčná porce v dávce 150-200 g zcela nahrazena tímto příkrmem.

Po masozeleninovém příkrmu lze do jídelníčku kojence zavést ovocné pyré. Ovocné pyré se nepřislazuje a obsah sacharidů by neměl přesahovat 20 g/100 g. Každý nový druh ovoce by měl být zaváděn do jídelníčku kojence s odstupem alespoň 3-4 dnů k snazšímu rozpoznání případné nesnášenlivosti. Ovocné pyré lze smíchat také s neslazeným jogurtem. Jogurt je v podstatě lehce stravitelné mléko, naopak tvaroh není doporučován v prvním roce života pro příliš vysoký obsah bílkovin.

V průběhu 6. měsíce je obvykle do stravy zaváděn další příkrm ve formě mléčné obilné kaše. Průmyslově vyrobená mléčná kaše musí nést označení druhu obilniny, z které je vyrobena, a údaj o věku dítěte, od kterého ji lze podávat. Obilnina v kaši je buď samotná, nebo v kombinaci s ovocem či zeleninou, a k její přípravě je nezbytné mléko. Druhý typ kaší jsou výrobky, které již obsahují mléko a připravují se proto pouze naředěním vodou. Stravu obsahující lepek (bílkovinný komplex z povrchní části obilných zrn) je vhodné zařadit do jídelníčku kojence až v postupně se zvětšujícím množství v rozmezí od ukončeného 4. měsíce věku do 7. měsíce s výhodou v době, kdy je dítě kojeno. Je to preventivní opatření proti rozvoji časných těžkých forem celiakie, což je nesnášenlivost lepku, která vede k neprospívání dítěte.

V posledním trimestru je možné obohatit jídelníček o další druhy příkrmů s využitím těstovin, např. špagety, vaječné nudle, makaróny. Příkrmy mohou být podávány ve formě hruběji nasekaných kousků, které dítě nutí ke žvýkání. Množství vypitého mléka do konce druhého roku života dítěte nemá být menší než 500 ml za den.

Nápoje pro kojence

Při výlučně mléčné výživě (mateřské mléko nebo počáteční mléko) v prvních 4-6 měsících života nepotřebuje zdravý kojenec žádný přídavek tekutin. Výjimkou jsou situace při teplotě, průjmu, zvracení, ztrátě chuti k jídlu a silném pocení. Se zavedením hutnějších příkrmů do jídelníčku je relativní obsah vody v jídle menší. Od 10. měsíce se proto doporučuje pravidelné doplňující podávání tekutin v množství asi 200 ml denně. Nejlepším přídavkem tekutin je pitná voda vhodná pro kojence.

Plně kojené děti nebo děti živené počátečními mléky jsou dostatečně zásobeny vitaminem C.

Ovocné šťávy nemají, v žádném případě, nahrazovat příjem mléka a bývají doporučovány k občasné konzumaci vždy ředěné a to až v době, kdy je dítě již schopno pít z hrnečku. Dítě by mělo být podporováno v pití neochucené pitné vody, neslazených ovocných čajů či tzv. dětských čajů na ovocné bázi s přídavkem bylin. Granulované dětské čaje mohou obsahovat přidaný cukr, který není potřebný.